OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jeden z mála případů, kdy se košatá slova chvály tryskající z promo materiálů neukazují jako lichá a nadnesená. Vydavatelství Metal Blade Records po několika nadějných pokusech trefuje přímo do černého a na světlo denní konečně vytahuje kapelu, která onen proklamovaný „classic Swedish death metal sound“ ztělesňuje opravdu ve všech atributech své tvorby. Nechci tvrdit, že předchozí experimenty v podobě „Frail Words Collapse“ od AS I LAY DYING a zejména pak „From Your Grave“ od THE ABSENCE dopadly vyloženým nezdarem, to v žádném případě, leč k dokonalosti vždycky něco chybělo. Tu zvuk, tu produkce, tu maximální stylová čistota jenž bývala častokrát narušena momentálním US metalcorovým trendem.
Možná není náhodou, že úspěch ve jménu FRAGMENTS OF UNBECOMING se dostavil právě z Německa. Jak jistě sami dobře víte, jejich krajané FLESHCRAWL jsou v imitování skandinávského kovu smrti hotovými mistry již bezmála šestnáct let. „Sterling Black Icon (Chapter III – Black But Shining)“ však nebere inspiraci z tradičních old school hodnot, ale naopak bezmezně adoruje ty nejznámější architekty gothenburského zvuku, a to zejména jejich rannou tvorbu. Na padesátiminutové cestě „Třetí kapitolou“ velmi často narazíme na doslovné citace IN FLAMES, DARK TRANQUILLITY nebo AMON AMARTH. Po kytarové stránce mají FRAGMENTS OF UNBECOMING asi nejblíže k poslední jmenované kapele (střednětempé harmonie ve „Weave Their Barren Path“ přímo bijí do uší), nutno však poznamenat, že středem jejich zájmu je výhradně kouzelný debut „Once Sent From The Golden Hall“ (1998) a nikoli silně přeceňovaná tvorba, kterou Vikingové okolo Johana Hegga poslední dobou donekonečna převařují v Berno studiích. Na rozdíl od AMON AMARTH německý objev disponuje mnohem pestřejší rytmikou, exemplárně předvádí účelnou práci s tempy, přičemž se ani zdaleka nevyhýbá rychlejším otáčkám (což je věc, o které si chrabří Odinovi synové mohou nechat jen a jen zdát). Právě díky zařazení vyššího rychlostního stupně získává „Sterling Black Icon“ atmosféru, kterou kdysi plnými hrstmi rozhazovaly umírněné black/deathové spolky jako GATES OF ISHTAR nebo THE EVERDAWN. Inspirační zdroje FRAGMENTS OF UNBECOMING však nepocházejí pouze a jen ze Švédska, při pozorném poslechu občas zachytíme momenty jako vystřižené z alb NIGHT IN GALES („Thunderbeast“, 1998) a starých CALLENISH CIRCLE („Graceful… Yet Forbidding“, 1999). Jedním dechem je však nutné dodat, že obě výše uvedené kapely rovněž čerpaly své myšlenky od prvotních zakladatelů gothenburské scény.
FRAGMENTS OF UNBECOMING natočili album, které sice nikomu nevyrazí dech kdovíjak originálními nápady, přesto je nesmírně příjemné na poslech a chvilky strávené v jeho společnosti rozhodně nejsou mrháním času. „Sterling Black Icon (Chapter III – Black But Shining)“ osobně šacuji na rovných sedm bodů, pokud jste ale rození melody-death fanatici a nevadí vám větší než malé množství epigonství, zcela bez obav si k finálnímu hodnocení přičtěte jeden, v krajním případě pak i dva bodíky.
Vydavatelství Metal Blade Records po několika nadějných pokusech trefuje přímo do černého a na světlo denní konečně vytahuje kapelu, která onen proklamovaný „classic Swedish death metal sound“ ztělesňuje opravdu ve všech atributech své tvorby.
7 / 10
Sam Anetzberger
- zpěv
Stefan Weimar
- kytara
Sascha Ehrich
- kytara
Wolle Schellenberg
- baskytara
Ingo Maier
- bicí
1. Carmine Preface (Entrance)
2. Sterling Black Icon
3. Weave Their Barren Path
4. Dear Floating Water
5. Breathe In The Black To See
6. Ride For A Fall
7. A Faint Illumination
8. Live For The Moment, Stay 'Til The End
9. Scythe Of Scarecrow
10. Onward To The Finger Of God
11. Stand The Tempest
12. Chambre Noire (Departure)
Sterling Black Icon (Chapter III - Black But Shining) (2006)
Skywards (Chapter II - A Sylphe's Ascension) (2004)
Bloodred Tales (Chapter I - The Crimson Season) (2002)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Metal Blade Records
Stopáž: 50:28
Produkce: Christoph Brandes
Studio: Iguana Studios
Kontakt: FRAGMENTS OF UNBECOMING, c/o Sascha Ehrich, Grundstrasse 48, D-64385 Reichelsheim / Unter-Ostern, Germany
Celkom to ujde.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.